Chystané Koncerty

Summer Camp 2010

17. července 2010

Jsou to téměř přesně 4 roky od doby, kdy jsme se sešli v malé vesničce Sävi, abychom zkoušeli a udělali aranže k něčemu, co bylo později nazváno „Dark Passion Play“. Byly to naprosto úžasné a velice podnětné časy, a tak jsme se rozhodli, že něco podobného uděláme i s novým albem Nightwish zvaným …

Takže jsem zpět na tom nejopuštěnějším venkově ve Finsku, abychom zde vytvořili následovníka pro DPP. Zatím jsme tu jenom my, kluci, Anette se připojí trošku později. Přijeli jsme včera a naše setkání bylo oslaveno vodním lyžováním, grilovačkou a flaškama Quilmes. Vím dopředu, že tyto tři věci se stanou základem pro každý den.

Právě jsme připravili všechny nástroje a aparaturu s pomocí legendárního technika a spoluproducenta TeeCee Kinnunena a s písněmi začneme pravděpodobně pracovat během pár dnů. Tohle místo na kempování je tak skvělý, že necháme saunu ve zkušebně ještě chvíli spát a budeme se soustředit na to odpočívání venku. Nechť oficiální vlajka Nightwish Summer Campu vlaje v dál.

Mám hotových 12 písní, ale ještě si stále hraju s pár textama. Byl to nesmírně plodný proces psaní, ale stejně tak byl i sžíravý a zdlouhavý. Nakonec jsem ale více spokojený, než kdy předtím. Nevím, jestli je to dobré nebo špatné znamení.

Mě osobně zní album trochu jako horská dráha v zábavném parku navrženém Neilem Gaimanem, Timem Burtonem a Salvotorem Dali. To je asi nejlepší způsob, jak bych ho momentálně charakterizoval.

Stejně jako předtím demo nahrajeme až písně upravíme a potom ho dáme panu Pipovi McWilliamsovi, aby mohl začít s tou orchestrální stránkou alba. Datum, kdy vstoupíme do studia je naplánován na 15. října. A znovu s londýnským orchestrem a sborem. Tentokrát si pan Troy Donockley zahraje trochu větší část. Na albu bude spousta nových prvků a zvratů, jaké jsme ještě nepoužili.

Věci se konečně začaly hýbat. Budeme vás stále informovat jak tou psanou, tak tou obrázkovou formou.

Váš Tuomas

TOP 5 / 1. týden
1. Vodní sporty
2. Biografie Dimebaga Darrella
3. DVD Alenka v Říši divů
4. DVD Ihmebantu
5. Amorphis: Tales From The Thousand Lakes

21. července 2010

První týden Summer Campu je téměř za námi a my se chystáme začít ten skvělý start. Jukka, Emppu a já jsme doposud nazkoušeli už pět písní, Marco se ke kempu připojil až včera v noci, protože musel odehrát pár vystoupení na festivalech s Tarotem. Dneska asi začneme dovymýšlet, jak písně zakončit a možná si zkusíme zahrát i šestou píseň.

První píseň obsahuje ten nejlepší refrén, jaký jsme kdy udělali a dalé klasický Nightwishácký c-part heavy kytar, silných riffů, až ani nevím, co je hlasitější. Všichni hrají najednou s totálním nasazením. Ochranná známka.

Píseň číslo 2 je dost zvrácený sňatek Van Halena, Pantery a šílených vokálů. A také Quentina Tarantina. Po tom, co jsem k této písni udělal demo jsme z ní nebyli moc nadšení, ale teď konečně ožívá.

S Emppuem jsem si sedli, abychom dokončil také jeden akustický kousek. Je to hezká cesta zpět ke kořenům. Zní to trochu jako Moomin Valley – vánoční koleda.

A další song vracející se zpět ke kořenům. Momentálně je to tím největším překvapením pro každého z nás. Vyhrabal jsem něco z éry Paradise Lost / My Dying Bride a tento pohřební pochod je výsledkem.

Hudbu k zatím poslední nacvičené písní napsal Marco. Skvěle zapamatovatelná skladba s refrénem, který se opakuje pětkrát (!!). To musí být snad náš rekord. Hezké akustické východisko a d-part, který ovšem ještě stále moc nesedí.
Zítra se zasvětíme filmu The Haunted Mansion.

Brzy se ozveme, zatím přeju všem ať se daří.

Zdraví, Tuomas.

TOP 5 / 2. týden
1. Nové písně, stará parta
2. Rybaření
3. Film Prestige
4. Hidden Rock, Quilmes & Cap`n Morgan
5. Winning all-in with 7-2 (?)

30. července 2010

Hezký den všem!

Je devět hodin ráno a já usrkávám svou ranní kávu a přitom sleduji novinky o NHL a píši tenhle deník. Kdy se ze mě stal blog píšící počítačový trouba?
Bylo vážně hodně teplo, v posledních týdnech jsme byli zasaženi horkou vlnou, jakou jsme ještě nezažili a nevzpomínám si, kdy jsme měl na sobě naposledy ponožky nebo spal pod peřinou. Ačkoliv si nestěžuji. Vodní sporty a veslování nikdy nebyly tak skvělé jako v posledních uplynulých dnech.
I přes 35°C vedra jsme udělali nějaké ty aranže k novým písním – zkušebna teď vážně není moc lákavá.

Píseň „Nukkumatti“, jak jí říkáme, je mezi mými nejoblíbenějšími z těch nových. Rozdrcující bezrefrénová jízda vlakem vám rozhodně přivodí úsměv na tváři. Alespoň zatím každému, kdo jí slyšel, přinesla.

Dále jsme se ujmuli písně, která byla víceméně ušitá pro Troye. Spousty částí pro dudy, které sehrávají bitvu s Emppuovýma kytarama a šílený refrén, který jsme vymysleli po 10 pintách světlého piva a spousty Old Tobyho. Jedna z těch veselejších melodií alba.
Pádlujte rychleji, slyším bendžo!

Píseň s číslem 8 nás vede do úplně nové sféry. Něco naprosto odlišného od toho, co jsme doposud dělali. Všichni se kvůli tomuto songu musíme naučit na své nástroje hrát jinak, než jsme zvyklí a používat hlas trochu jinak. Náročná hrůzunahánějící a halucinogenní píseň. Nemůžu se dočkat, až Anette a Marca uslyším tuhle píseň zpívat.

V neděli se na nás přijeli podívat kamarádi z Northern Kings. Souhlasili jsme, že můžou přijet a půjčovat si naše nástroje, protože před sebou mají pár koncertů. Tony (Kakko) a Kai (Hatho) mě přivítali dvěma flaškama Yellow Tailu, které jsme si užili u klidného jezera za soumraku.
Díky chlapy za návštěvu, uvidíme se brzy.

Je načase pustit se do Marcových vokálů. A možná na zkoušení písně deváté. A také na toho 5-ti kilového pstruha, kterého se už týden snažíme ulovit.

Brzy zase napíšu (nebo někdo jiný), mějte se!

Tuomas

TOP 5 / 3. týden

1. Počasí
2. Dlouhovlasí nazí hipízáci v nedalekém lese
3. Rozluštění problému, kde k sakru jsou všechny ryby
4. Soundtrack k Illuminations
5. Film Zombieland

8. srpna 2010

Další týden za námi, další týden zkoušení, dotváření písní, pocení, plavení a rybaření. Nejkrásnější údalostí bylo narození Anettinýho dítěte! Velká gratulace celé rodině!

Písně #9 a #10 jsou na světě. Ta v pořadí devátá nestydatě objevuje území Zimmera s refrénem, který nás bere zpět k našim kořenům. Počítám, že to je Emppuovo oblíbená část alba. Vždy jsem měl problémy s krátkými a jednoduchými písněmi, ale tahle zní velice slibně i mým cynickým uším a srdci.

Zatím poslední píseň, kterou jsme dali dohromady bude na albu úplně poslední, šílené dílo. Předpokládám, že bude dlouhé skoro 20 minut. V každé notě této písně je zastoupeno rozpoložení pana Walta. Stále ale ještě potřebuje nějaké úpravy.

Po tomto monster songu nám zbývá nacvičit už jenom jedna píseň. Akustický kousek nesoucí se v duchu The Islandera. Potkávají se v ní Ennio Morricone a Christy Moore. Emppu a já budeme potřebovat spoustu Guinnesse, nějaký samotný slad a bouřlivý den, abychom tuhle píseň přivedli na svět. A samozřejmě také Troyovy dudy a bodhran (pozn. překl. – tradiční irský bubínek).

Marco nazpíval vokály na demíčko k téměř všem písním, takže už začínají dostávat hlubší smysl a taky Anette bude alespoň schopna slyšet melodii vokálů a tempto textů. Šíleně si užívám tento proces tvoření písní. Téměř vždy to jsou ale vokály, které píseň opravdu probudí.

Včera jsem jel do Lappeenranta, abych nahrál klávesy pro demíčko Kotiteollisuus. Chystají také opravdu skvělý kousek!

Asi tak za tři týdny začneme nahrávat demo, takže máme teď čas, abychom písním dodali finální vylepšení a dotáhli je do konce jak nejlépe umíme. Ještě že máme tolik času a nemusíme nikam spěchat. Což mi připomíná, že je načase chytit toho pstruha.

Mějte se fajn!

Tuomas

TOP 5 / 4. týden
1. NW demo / Marcovo vokály
2. Esko Valtaoja
3. Kitee – Sotkamo 2-0 / playoff brzy začne
4. Střihoruký Edward – film
5. Alfred J. Kwak

15. srpna 2010

Při prohlížení fotek z našeho summer campu by si jeden mohl myslet, že je to jenom o rybaření, vodních sportech a chlastání. Ale vlastně to tak více méně je… ale také z té hudební stránky jsme tu dali už něco dokupy! A navíc, nikdy jsme nepsali, že je tohle band camp. Je to SUMMER CAMP!!! =)

O víkendu nás Marco opustil, aby se věnoval jeho dalším povinnostem s Tarotem a Nothern Kings. Rozhodli jsme se nazkoušet si poslední song, pak také monster song a prošli jsme i části ostatních skladeb, se kterými jsme nebyli 100% spokojení. Dovymysleli jsme spousty malých vylepšeních, která písním přinášejí ten potřebný finální ráz; předlouhlé části, krátké pauzy a pár časových předznamenání. Poslední hotová skladba bude mít skvělou melodii, která bude obsahovat dost částí na to, aby vystačila na tři celé další skladby, ale která i přes to bude vytvářet celek plný rychlých riffů, pomalých krásných částí a heavy-duty-rytmu.

V pondělí jsme si dali den volno a vydali se s profesionálním rybářským týmem na jezero. Pravděpodobně jste už viděli nějaké úlovky z galerie. Povzbuzující je to, že rybaření není opravdu pouze záležitostí štěstí. Zkušenosti a vybavení se na výsledku promítnou. Ale samozřejmě, k tomu, abyste chytli nějaký pořádný úlovek potřebujete trochu toho požehnání seshora.

V úterý jsme se jeli kouknout na baseballový zápas KIPA-90, naše mísní pýcha. Tým hrál opravdu skvěle, ale soupeř byl bohužel trochu lepší. Je konec hrací sezóny a právě v tomto momentu, kdy píši tento deník, skončila poslední hra prohrou, takže pro nás je po všem. Tým však ukázal svůj skvělý potenciál a doufejme, že příští rok si podržíme pohár.

O víkendu jsme tu měli pár přátel mezi nimiž byl i Sami Vänskä a víkend jsme strávili vodními sporty, hraním šipek a veselím. Nejlpší činnost bylo ježdění na „koblize“ za lodí v plné rychlosti. Je to vážně sranda, když se najednou potká zábava s pravým strachem… Také jsem si konečně vyzkoušel vodní lyžování pouze s jednou lyží a všechny jsem překvapil, když jsem si to na provní pokus hrozně dával. Byl to proklatě skvělý pocit! JIHAA!!!

Teď budeme mít do čtvrtka volno. Jednu za čas je třeba si dát od písní pohov, abyste na ně měli potom čerstvý pohled.

Zatím se mějte a zdarec!

Jukka

TOP 5 / 5. týden
1. Neuvěřitelný sportovec s jednou lyží!!!
2. Ujmutí se poslední písně
3. Rybaření s profíkama
4. Krmení Harry „Pavouk kempu“
5. Ruska – brusinkové víno – pro vybranou chuť!

26. srpna 2010

No, od té doby, co Jukka napsal svůj příspěvek do blogu se toho moc nestalo. Rozhodli jsme se vzít si 4 dny volna od zkoušení písní, protože už s nima nemáme co dělat. I když pokaždé, když se do nich ponoříme, tak uděláme nějaké malé změny; záplata bicíma sem, trochu víc basy tam, nějaké nové orchestrální aranže zase jinam atd. Prostě je to tak, že jsme písně už zkoušeli a hráli si s nima tak moc (musíte tomu věřit, zrovna jsem se kouknul na fotky tohodle blogu), že jsme jimi už přecpaní.
Také kvůli tomu, že je Marco až do zítra zaneprázdněn svými povinnostmi a Anette se připojí ke kempu za dva týdny, jsme neměli my tři zbylí co dělat, než…

…vytvořit novou skupinu nazvanou The Myötähäpeä. Tahle úžasná skupina neuvěřitelné virtuozity kombinované s všestranným repertoárem obsahuje jména jako Heikki Kovalainen z F1 Lotus za bicíma (http://www.facebook.com/Heikki.Kovalainen.Official.Fan.Page) a pan Toni Virtanen (http://www.apulanta.fi) na vokálech. Jukka obsadil klávesy, zatímco Emppu a já jsme si mezi sebou vyměnili basovku a elektriku. Jamppa Lautamäki se ujal prvních doprovodných vokálů, ale ještě stále je tam na spoustu dalších místo.
Náš setlist teď obsahuje dvě klasiky od dvou skupin, jež jsme byli vždy fanoušky (Sukset od Popeda a Whom The Bell Tolls od Metallicy), ale přidali jsme k tomu intro a outro, Toniho skvostné proslovy mezi písněmi, sólo pro basovku, doplním i nějakou pyroshow a s tímto budeme schopni kdykoliv a kdekoliv zahrát plnohodnotný koncert.
Ještě chceme nacvičit tu baladu, protože není nic hezčího, než pohled na moře malých plamínků ze zapalovačů od 80 000 lidí ladně se pohupujících do rytmu „Nothing Else Matters“ nebo „Winds Of Change“.
Nezapomeňte omrknout naše video z vůbec první zkoušky. Není to moc jako originál, ale alespoň jsme se bavili!

Heikki a zbytek pracovní síly museli v neděli ráno odjet, ale Toni s námi zůstal na rybaření a poker. Úplně se do tohoto místa zamiloval a mohl by se k nám ještě později i připojit. Možná, že nadchazející tóny Apulanta budou vznikat tady…?

Po zasvěcení Heikkiho do tajů života metalové skupiny a rock ‚n rollu byl na řadě on, aby nám ukázal trochu z toho, v čem se pohybuje. Zařídil nám, abychom si mohli vyzkoušet jezdit v KF2 a KF3 autech na okruhu Ylämylly. Příšerně skvělý zážitek! Kupodivu také docela tělesný sport. Jukka byl z nás nejlepší řidič, zajel neuvěřitelný čas ve slejváku. Emppu a Tony jeli taky dobře, ale já jsem byl na okruhu tak trochu připos*aný. Díky mému instinktu přežitá jsem na Jukku ztrácel v jednom kole 20 sekund.

Každopádně to byl skvělý den a báječná nová zkušenost! Obrovské díky za zorganizování patří Heikkimu, Janimu a Hästisovi a dvoum mechanikům Mikkovi a Jannemu, kteří se o nás na dráze starali.

Zpátky v kempu, utápějící se do písní Nightwish s plnou nádrží. Jeden song nám dělal dost velký problémy a nevěděli jsme co s ním. Cítil, že má skvělé napětí, ale prostě to nebylo ono. V úterý ráno jsme do toho konečně praštili. Udělali jsme zcela nové party pro kytaru / synťácké ryffy s dotekem Van Halena. To byl ten lék, který ta píseň potřebovala. Také jsem přepsal a zjednodušil text k refrénu.
Skladba ani album nejsou nikdy zcela připravené. Někdy však už musíš přestat a užívat si ten výsledek.

Je tu podzim. Užijte si změnu a držte se!

Tuomas

Top 5 / 6. týden
1. The Myötähäpeä
2. Ježdění v těch pekelných strojích
3. Konečně vyléčený špatný riff
4. Matti Ijäs: Katsastus (už asi po sté)
5. Timo Rautiainen: En oo keittäny enkä myyny

13. září 2010

Takže, tento týden jsem konečně dorazila do kempu, abych nahrála vokály pro naše demíčko. Já, Johan a naše miminko jsme přijeli v pondělí večer a byla to opravdu štreka se sem dostat. Nechtěla jsem s dítětem letět, a tak jsme jeli autem 6 hodin do Stockholmu, potom trajektem ze Švédska do Finska 17 hodin a nakonec přijet sem trvalo dalších 6 hodin. Uff, docela cesta, ale stálo to za to ;=)

Když jsme přijeli do kempu, přivítal nás Emppu s Tuomasem. Bylo to tak skvělé kluky znovu vidět. Od té doby, co jsme zahráli v Hartwalce proteklo už hodně vody. Zbytek, Marco a Jukka, jsou v Americe, takže už byli bohužel pryč.

První den tady; Emppu nahrál svou poslední kytarovou část a poté po dvou měsících odjel zpět domů. Já jsem po dlouhé cestě pouze odpočívala a užívala si nádherného místa. Kemp je hluboko v lese, s jezerem, kde můžete vidět západy slunce. Prostě balada. Když slunce zapadá, vidíte všechny ty krásné barvy – červená, žlutá, modrá, růžová, oranžová… navíc se pomalu ale jistě blíží podzim, takže i listy na stromech se mění. Navečer, když sedíte u ohně, je příjemná teplota. Také tu máme malé domácí zvířátko; malinkou „domácí myšku“, která nám dělá společnost.

Ve středu ráno jsme začali s nahráváním mých vokálů a nahráli jsme tři skladby a další den dvě. Sečteno podtrženo, 4 dny na to, abychom nahráli všechny písně. Už když jsem dostala první insturmentální demíčko alba, které Tuomas připravil, věděla jsem, že to bude něco velice speciálního. Písně a jejich motivy jsou velice různorodé, zajímavé a jsou v nich určité doposud nepoužité prvky. Pořád to jsou však Nightwish, kteří se vracejí ke kořenům z jejich prvních alb. Po hlasové stránce je to pro mě také mnohem pestřejší, protože svůj hlad používám i v jiných polohách, než bylo Dark Passion Play. Jsem si jistá, že teď už Tuomas zná můj hlas a jeho rozsah.

Také jsme několikrát grilovali, kluci rybařili, já jsem se koukla na film, který mi Tuomas doporučil – The Martyrs. Velmi rozrušující film a jako vždy jsme byla hodně vystrašená, až jsem se z něho v noci několikrát probudila a slyšela zvláštní zvuky úplně všude ;=) Také se tu zastavili naši přátelé a celý týden uběhl šíleně rychle. To, že tu je dítě se mnou je naprosto skvělé a nejsou s ním žádné problémy. Po celou dobu bylo moc hodné a okouzlující. Hodný chlapeček!

Jsem opravdu moc zvědavá, jak bude album znít s orchestrem, sborem atd a už teď se nemůžu dočkat na nahrávání finálních vokálů, což proběhne příští rok v březnu.

Mějte se hezky!

Anette

X
X